Jakoby Nic کے بول

A tak se domů potácím v metru se líně kolíbám naději svou občas poztrácím a pak ji znovu nalézám Všichni se tvářej jakoby nic na tváři úsměv a v duši klid Všichni se tvářej jakoby nic já mám chuť večer někam jít Všichni se tvářej jakoby nic a mozek mít zas jak vymytej Všichni se tvářej jakoby nic a já jsem sám a tím pádem zabitej Nechápu čím jsem podivnej sem v tomhle blbým městě sám dav je mi někdy protivnej jindy mu s chutí podléhám Radši si to nechám projít hlavou nedalas mi nic vo co bych stál jak na to koukám naději mám malou když vokolo kolem koneckonců dál Všichni tvářej se jakoby nic...