Za Zpìvu Vran 가사

Ty stojíš v mrazivé prázdnotì a nasloucháš hlasu zimy. Jsi opilý ledovým vzduchem, smutnì hledíš do prázdna. Vnímáš záchvìvy umírajícího slunce. Ty stojíš a nasloucháš zpìvu vran. Ten zpìv jako by byl i tvým, tápeš v pamìti a vzpomínáš. V kapkách slz nacházíš pochopení. Ty stojíš a nasloucháš zpìvu vran. Ta melodie jako by byla i tvou necháváš se unášet tajemnou písní. Chlad prostupuje prázdnotou, ty stojíš a nasloucháš zpìvu vran. Ta èerná barva jako by byla i tvou, v tlukotu køídel slyšíš bít zvon. Polykáš slané slzy, jsi slabý a tak sám. Opojen písní klesáš a z dálky doléhá zpìv vran.