Letra de Frau Vogelrauch

Každej chlap má nìkdy strach že dojdou kule a støelnej prach i ten kanón zrezaví nikdo víc to nespraví. Temný dny pak nastanou ty co maj vstát už nevstanou když Maxa zpívá c'est la vie on ví o èem vypráví. Jedinì jedinì snad taková paní Fogelrauchová Ta to umí ta to zná ta nám pøízeò zachová. Jak léta jdou všechno bolí najednou než se ráno probudim už je noc a znova spim. Pánbùh dej do toho kost, aby nám do tøiceti rost starej vlk už nevije já vim nejlíp, jak mi je. Jedinì jedinì snad taková paní Fogelrauchová Ta to umí ta to zná ta nám pøízeò zachová. Každej chlap má nìkdy strach že dojdou kule a støelnej prach i ten kanón zrezaví nikdo víc to nespraví. Jedinì jedinì snad taková paní Fogelrauchová Ta to umí ta to zná ta nám pøízeò zachová.